Pulsar Prague cz - Michal Záhora - současný tanec

SPÁRA: průniky v rámci projektu NEZŘÍZENI

Ocitli jsme se tam, kde po doteku zůstává jen prázdná stopa. Realita a sen se smísily dohromady. Už nerozeznáváme hranici našich těl od okolního prostoru. Něco se muselo stát. S námi, se světem, se mnou.

je ticho

po stěně stéká kapka vody

je to můj pot?

pohyb …

Snažíme se porozumět.

Nikam to ale nevede…

Idea projektu, umělecká spolupráce: Tereza Krčálová, Honza Malík

Námět, choreografie: Barbora Ptáčková

Asistentka choreografky: Simona Dejmková

Hudba: Václav Chalupský

Kostýmy: Natalie Tunová

Světelný design: František Fabián

Tvorba a interpretace: Magdalena Havlínová, Rozálie Stárová, Emily Jane Steele, Metoděj Vykydal

Realizace projektu, produkce: Honza Malík & PULSAR z. s.

Vzniklo v rámci projektu Nezřízeni, jehož koncepci vytvořil tandem uskupení Pulsar - Honza Malík a Tereza Krčálová. Projekt poskytuje mladým tvůrcům prostor k uměleckému dialogu a zároveň upevňuje jejich nejen umělecké, ale i produkční a kurátorské schopnosti. 

Představení nechává nahlédnout do témat, kterými se v současnosti zaobírá generace dvacátníků. Je uměleckou výpovědí, která se zrodila ze subjektivního prožívání světa, a následně se rozšířila o vědecký a občanský diskurz, kdy angažovanost jednotlivých postojů a pohledů způsobuje napětí pramenící z vědomí, že naše realita již není postavena na dialogu.

Koprodukce: TANEC PRAHA/PONEC-divadlo pro tanec, Praha, Terra Madoda z.s./divadlo 29, Pardubice

Za podpory: Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hl. m. Praha, Domus Vitae, Studio TEP39, Konzervatoř Duncan centre, Balada SITE

Poděkování: Zdeněk Závodný (divadlo 29, Pardubice), Jiří Dobeš (Terra Madoda z.s.), Yvona Kreuzmannová, Markéta Perroud (TANEC PRAHA z.ú./PONEC-divadlo pro tanec), produkční a PR tým divadla Ponec, Tereza Kulhánková, Helena a Jakub Urbanovi (TEP39), Petr Tyc (Konzervatoř Duncan centre), Martina a Stanislav Ptáčkovi, Nikola Němcová, Jiří Jiráček, Michaela Raisová, Lucie Račková, Jana Baladová. 

světová premiéra: 29. 11. 2021, PONEC-divadlo pro tanec, Praha

taneční performance na rušném veřejném místě (zahrnuje sociologický experiment)

part I. (2021)

part II. (2022)

Proč se říká „jiná sexuální orientace“? Někdo mě přitahuje, chci cítit jeho blízkost. A je to riziko? Musím se zodpovídat z toho, kdo mě přitahuje? Když mě budete omezovat, tak se vám vysměju!

Čím dál tím víc věřím gestům. Dokážou sdělit něco, co se slovy nedá. A hlavně – nikdo si je „nebude brát do úst“! (Je to moje / tvoje tajná řeč.)

Hmmm…

Trpělivost prosím! Lásku je třeba pěstovat a prohlubovat.

Performance, která vznikla jako česko – německá spolupráce v rámci mezinárodního projektu s názvem Inovace a umění: cesta k inkluzi LGBT+ osob pod záštitou Erasmus+ (2021-2022) ve spolupráci s Prague Pride a za podpory Česko-německého fondu budoucnosti. Předcházel jí průzkum zaměřený na téma různých typů partnerství a na rozdíly v jejich přijímání v ČR a v Německu.

Koncept projektu: Honza Malík, Tereza Krčálová

Choreografie: Petr Hastík /de-cz/

Taneční dramaturgie: Tereza Krčálová

Původní hudba: Nicolás Kretz /de/

Tvorba, interpretace, kostýmy: Jakub Kolpek, Šárka Říhová, Jolana Šturmová

Realizace díla, produkce projektu: Honza Malík & Pulsar z. s.

Spolufinancováno z programu Evropské unie Erasmus+

Za finanční podpory Česko-německý fond budoucnosti

Dále podpořili: Prague Pride z. s., Goethe institut Praha, Studio ALTA, Studio Dance Perfect, Balada SITE

Poděkování: Magdalena Junková, Jiří Pešek, Tom Bílý, Monserrat Gardó Castillo, Veronika Dočkalová, Adam Veselý, Luisa Rath & Monika Loderová (Goethe Institut), Soňa Dederová, Tomáš Pospíšil, Dragan Dragin, Vít Štaif, Štěpán Zahálka, Studio ALTA, Lucie Fabišíková, Studio Dance Perfect, Lenka Ottová, Jana Baladová, Petya Todorova a BILLA.

This this this this this this this play…is not a play anymore.

Jsem nebo nejsem? Jsme nebo nejsme? (Zkus se na to někdy podívat našima očima... )

Umělecká spolupráce: Tereza Krčálová, Honza Malík

Choreografie, interpretace: Jitka Čechová, Tereza Lenerová

Hudba: Václav Chalupský

Kostýmy: Terezie Dvořáková

Světelný design: Patrik Sedlák

Koučing: Maja Hriešik

Realizace projektu, produkce: Honza Malík & PULSAR z. s.

Idea projektu a výsledného díla se objevila při uměleckém setkání ULOV REALITU2! pořádaném uskupením Pulsar, kde se vůbec poprvé potkaly autorky choreografie Jitka Čechová a Tereza Lenerová. Pro jejich tvůrčí práci byly vytvořeny podmínky a prostor, kdy spolu testovaly hranice a meze toho, co je únosné na scéně, jak pro ně osobně, tak pro diváka. Paradoxní situace, kdy divák „není“ a nevíme, jaký bude, až znovu přijde do divadla, občas způsobovala totální odtrženost. Často šlo o h r u, ve které chybí protihráč. Celý projekt nestavěl jen na choreografii, ale vychází z analýzy postojů a pocitů vyvěrajících ze současné situace, z přemýšlení o vztahu mezi divákem a umělcem. Tedy práce, kterou se uskupení Pulsar nepřetržitě zabývá.

Z tisku:

 „…“feel good“ inscenace, která si klade za cíl prozkoumat hranice trapnosti i toho, co divák snese. (...) dvojice tanečnic přišla zkraje sezony s velmi kvalitním dílem, které je vystavěno hravě, chytře a s lehkostí. (…) Dis pla y považuji za velmi povedený kus, který je dobře vystavěný, soudržný a nevzbuzuje pocit, že je v něm některá část navíc. Velkou zásluhu na tom má zajisté i vedení Honzy Malíka a Terezy Krčálové, což jen potvrzuje, že dramaturgická supervize má v pohybovém divadle smysl. (…) bezpochyby se jedná o kvalitní, zajímavou a příjemnou podívanou….“  C.Zangová, Dis pla y – humor, střípky trapnosti a pozitivní energie, 24. 9. 2021, www.tanecniaktuality.cz

„…prostor získává jejich výrazový potenciál. Dobré časování situačních proměn dává inscenaci příjemný spád, stejně jako dynamická hudba Chalupského. Postupně se formuje konkrétní obraz osobností obou protagonistek, který jakoby se v kostýmech Dvořákové schválně od začátku maskoval. Vnitřní i vnější odhalování nekončí. Naopak pokračuje až (doslova) na kůži…“  Z. Smugalová, Dis pla y – Zbytečná exhibice dívčí duše?, 30. 9. 2021, www.tanecniaktuality.cz

Koprodukce: TANEC PRAHA/PONEC-divadlo pro tanec, Praha, Studio Truhlárna, Johan z.ú./Moving Station Plzeň

Za podpory: MK ČR, Hl.m.Praha, Nová síť, EHP a Norské fondy 2014-2021, Rezi.dance Komařice, Studio ALTA, Studio Dance Perfect, Micro & Macro Dramaturgies in Dance, Balada SITE

Poděkování: Lucie Kocourková, Jana Baladová, Marie Malíková, Jana Tomášková, Josef Chuchma, Vojta Brtnický, Vojtěch V. Sláma, Vít Štaif, Markéta Málková & Aleš Hrdlička (Rezi.dance Komařice), Roman Černík & Eva Kraftová a spol. (Moving Station Plzeň), Yvona Kreuzmannová, Markéta Perroud (TANEC PRAHA z.ú./PONEC-divadlo pro tanec), produkční a PR tým divadla Ponec, Jakub Hradilek, Anna Benháková.

předpremiéra: 24. 6. 2020, Moving Station, Plzeň

světová premiéra: 16. 9. 2020, PONEC-divadlo pro tanec, Praha

Evropa k bodu Omega

Taneční inscenace vycházející z hlasů lidí okolo nás a z učení teologa a přírodovědce Pierra Teilharda de Chardin

Jsme schopni odhadnout vývoj Evropy? Nemůžeme se posunout víc jak o milimetr, přestože máme veškeré kompetence: svobodu i množství alternativ. Nic se neděje. Vůbec nic se neděje. Ale vše máme pod kontrolou.

“Mou vizi o Evropě mi zastínil let ptáka.“ 

Přípravný tým: Tereza Krčálová, Honza Malík, Heda Bayer

Choreografie, režie: Michal Záhora

Umělecká spolupráce: Tereza Krčálová

Konzultace: P. ThLic. Ing. Petr Vacík SJ

Tvorba a tanec: Helena Arenbergerová, Katarzyna Kamecka, Radim Klásek, Michal Nagy, Nikola Němcová

Hudba: Miloš Bok, Václav Chalupský

Mix hudby, zvuk: Václav Chalupský

Světelný design: Lukáš Benda

Kostýmy: Markéta Sládečková

Realizace díla a produkce: Honza Malík & Pulsar z.s.

Z tisku: 

„Intuice Záhory a Pulsaru tnout do reality se v novém projektu ukázala jako prorocké gesto. (…) Vnímám tuto nezavršenost jako nehotovou Evropu, zneklidňující svým neustávajícím pozváním ke kolovému tanci, kde nefunguje hierarchie. (...) ...jako repetitivní návaznost na tradice, jež však dnes neobstojí bez pokorné nutnosti je aktualizovat. (...) Prorocká intuice se vyslovuje s jasností, často jí však porozumíme až z odstupu." K.Boháčová, 5. 11. 2020, Divadelní Noviny

„…Výjevy, které se před zraky diváků odvíjejí jako zrychlený film, upoutávají plasticitou, soudržností interpretů, čistotou, výrazná hudební složka vytváří atmosféru stálé proměny. Inscenace neláká k rozboru, ale k tomu, aby byla jen vnímána a prožita spolu s tanečníky." L.Kocourková, 24. 9. 2020, Opera plus.cz

„... stále častěji se přidává snaha postihnout prostřednictvím umění neuralgické body dneška. (...) Může se stát, že tanec zde zasáhne i jedince, kteří jsou vůči němu obvykle rezistentní.“ M.Magdová, A2 – 22/2020 

„…Záhora patří mezi tu menší hrstku českých choreografů, kteří se nebojí  otevírat náročnější filozofická témata s existencionálním přesahem (...) Tvoří intuitivně z potřeby ducha, negeneruje trendy a neuspokojuje ego. Nepotřebuje, protože v sobě nese spirituální aspekt vyššího a původního poslání umění.“ Z.Smugalová, Taneční aktuality.cz, 30. 9. 2020

Koproducenti: Meeting Festival v Brně, Muzeum umění v Olomouci, Tanec Praha/PONEC-divadlo pro tanec, ...příští vlna/Next Wave..., Taupunkt Chemnitz /de/

Za podpory: MK ČR, Magistrát hl. m. Prahy, Studio Dance Perfect, Buran Teatr v Brně, Balada SITE

Použité úryvky a motivy skladeb z díla M. Boka: Prolog / Epilog / Skřítkové z Křinického údolí / Svatá Zdislava / Kyrie / Hroznatovská intráda / Preludium a fuga Fis dur. Licenci k užití skladeb v představení poskytl OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním.

Poděkování: Yvona Kreuzmannová a Markéta Perroud (TANEC Praha), produkční a PR tým divadla Ponec, Lenka Dombrovská (festival …příští vlna/Next Wave…), vedení a tým Meeting Brno, Blanka Návratová, Petr Kalousek, Lucie Fabišíková, Petr Dvořák a Saša Jeništa (Muzeum umění Olomouc), Miloš Bok, Heda Bayer, Lenka Ottová a Studio Dance Perfect, OSA, Jana Baladová, Barbora Capová a Štěpán Roubalík, Anna Benháková, Vojta V. Sláma, Vojta Brtnický, Juraj Augustín, Klaudia Klembarová, Soňa Skočovská, Mariana Novotná, Štefan Bugi Tóth, Cezary Zemis, Michaela Raisová, Jitka Baslová, Lukáš Lepold, Ondřej Kačer, Jirka Jiráček, Dominik Žižka, Eva Klosová, Zuzana Smugalová, Marta Ljubková, Hanka Košíková.

premiéra exteriérové varianty: 23. 7. 2020, Moravské nám., Meeting Brno Festival

světová premiéra: 21. 9. 2020, PONEC-divadlo pro tanec, Praha (v rámci Festivalu ...příští vlna/Next Wave...)

mimopražská premiéra: 18. 10. 2020, HaDivadlo, Brno (v rámci Festivalu ...příští vlna/Next Wave...) 

německá premiéra: 26. 9. 2020, Komplex Chemnitz /de/

Taneční sólo vyjadřující pocity generace, jejíž dětství zformoval přelom dvou epoch.

Nominace Ceny Thalie 2020 za taneční výkon.  

Dětství poznamenané společností přijatými restrikcemi a vzápětí jejich náhlým uvolněním. Rozbušená srdce a slyšitelný tep vlastní krve. Dospěl člověk, který ví, co chce, a ví, co nechce. Ale jeho kroky neurčuje pouze jeho vůle. Studená válka ještě neskončila. Žijeme v jejím stínu. Stále žijeme ve vyhrocených pozicích, ve kterých se snažíme o základní lidskou slušnost. K štěstí nám pomáhej Bůh. Vyhrává aktivní a ten, kdo se nebojí ukázat směr ostatním. 

40 let od narození, 30 let od převratu. Reflexe vlastního života na pozadí velké společenské změny. Taneční představení vychází z životní zkušenosti a světonázoru 21 významných osobností narozených v letech 1979-1980, které se v české společnosti úspěšně profilují v nejrůznějších oborech jako umění, věda a politika. 

Koncepce, choreografie, režie: Michal Záhora

Námět, výzkumná fáze, tvůrčí spolupráce: Tereza Krčálová

Tvorba a tanec: Helena Arenbergerová

Hudba: Tomáš Procházka

Kostýmní spolupráce: Terezie Dvořáková

Odborná konzultace: Martin Buchtík (STEM - ústav empirických výzkumů pro demokracii)

Technické zajištění: Lukáš Benda

Realizace a produkce: Honza Malík & Pulsar z.s.

Představení předchází sociologický happening Martina Buchtíka (STEM) v podání Tomáše Pospíšila a bylo realizováno v rámci projektu 30 LET TANCEM KE SVOBODĚ.

Z tisku:

„…Záhora vytvořil intimní tanec; somatizoval velké dějinné události v těle jedné cudně melancholické tanečnice. Taneční projev Arenbergerové je ukázněný (...) Výrazný přesností pohybu, ale bez agresivního perfekcionismu. Obdivuhodný přesností odstínů nálad. Tato generace nestojí o nějaké bakchanálie, závratě a trans. Hodlá si udržet odstup... Možná už nestojí o zápasy. (...) N.Vangeli, Divadelní Noviny, 20/2019

„…prostřednictvím tance prezentuje vzniklý osobně intimní generační manifest, který nepotřebuje žádné další prostředky k dovysvětlení. (…) Choreografický materiál smísil křehkost a propracovanost detailů tanečního projevu Arenbergerové s osobitostí pohybového slovníku Záhory (…) Není potřeba znát konkrétní pozadí jednotlivých obrazů, jejich energie rezonuje hluboko uvnitř vnímavého diváka. (…) K dispozici je kromě programu i literární předloha tohoto výjimečného tanečního představení…“ Z. Smugalová, 26. 10. 2019, www.tanecniaktuality.cz,

„… Vznikl projekt, který není možné vnímat pouze jako taneční inscenaci, ale v širší souvislosti jako projekt překračující ne žánry, ale obory. Jeho plnohodnotnou součástí je jak složka choreografická, tak výzkum a jeho interpretace.(…) Generace X koncentrovaná v jedné své zástupkyni je plná rozporů, vnitřních i těch, které přicházejí z vnějšího světa, hledá chvíli klidu uprostřed chaosu, cítí nutnost reagovat na podněty, nezastavovat se, ale i občas sklouznout po vnitřní vlně zklidnění. V choreografii nehledejme nové tvarosloví, ale okamžik prožitku, intenzitu vyjádření, jehož se divákům stoprocentně dostává...“ L. Kocourková, 28. 10. 2019, www.operaplus.cz

Koproducenti: TANEC Praha/PONEC-divadlo pro tanec, Klášter Broumov - Vzdělávací a kulturní centrum

Za podpory: MK ČR, Magistrát hl. m. Prahy, Studio Dance Perfect, Studio ALTA, Balada SITE

Účastníci přípravné fáze: Vojtěch Bednář (sociolog, publicista a vysokoškolský učitel), Ondřej Beránek (filmový producent), Kamil Bouška (básník), Vojtěch Dlask (klavírista, skladatel a dramaturg), Daniel Erhardt (klavírista), Lucie Ferliková (malířka), Lucie Kunzová Filimonova (malířka), Jan Farský (politik), Jiří Havelka (režisér a herec), Jiří Honzírek (divadelní režisér), Tomáš Hrůza (multimediální umělec, pedagog a nakladatel), Martin Jemelka (historik a publicista), Adéla Laštovková-Stodolová (choreografka, režisérka), Judita Matyášová (novinářka, spisovatelka a kulturní manažerka), Tomáš Měcháček (herec), Romana Maliti Štorková (teatroložka a překladatelka), Hana Polanská-Turečková (tanečnice a choreografka), Pavel Turek (novinář), Kateřina Tučková (historička umění, spisovatelka, dramatička a publicistka), Petr Vaněk (herec), Ondřej Závodský (právník a státní úředník)

Další poděkování: Aleš Freiwald, Klášter Broumov - Vzdělávací a kulturní centrum, Yvona Kreuzmannová a Markéta Perroud – TANEC Praha, produkční, PR a technický tým divadla Ponec, Lenka Ottová a Studio Dance Perfect, Dominik Žižka, Romana Maliti Štorková, Karel Král, Dáša Zbořilová, Dragan Dragin, Michaela Raisová, Patrik Hábl, Karolína Šnajdrová, Petra Štěpánová, Štefan Bugi Tóth, Evženie Brabcová, Zuzana Kubíčková, Romana Hozáková.

světová premiéra: 21.10. 2019, PONEC-divadlo pro tanec, Praha

Taneční zpracování Křížové cesty na stejnojmennou původní skladbu Petra Koronthályho v živém provedení Krása Quartet - v rámci bohoslužby vedené Mons. Michalem Slavíkem

Choreografie a režie: Michal Záhora

Tvůrčí spolupráce: Klára Mašatová

Tvorba a tanec: Dagmar Chaloupková, Radim Klásek/Pavel Mašek, Nikola Němcová, Michal Záhora

Hudba: Petr Koronthály

Hudební nastudování: Krása Quartet – Šárka Petříková, Jan Palouček, Daniel Menhart, Marie Dorazilová

Kostýmy: Tereza Bušková a Mariana Novotná

Svícení: Lukáš Benda

Realizace a produkce: Honza Malík & Pulsar z.s., Arcibiskupství pražské

z tisku:

„…Záhora je umělec citlivý pro překrývající se množinu zbožnosti a tance. Tanec je, zdá se, pro něho jedním ze způsobů přirozeného vyznáním víry. Svou chrámovou choreografii zkomponoval z několika lehce narativních výstupů, lehce diváky dešifrovatelných. V prostoru před oltářem se setkávají postavy v koncertantních výstupech, vzájemně nanejvýše citlivých; tanečníci se noří do svých postav, tak vzdálených, tak blízkých. Jsou usebraní, zdrženliví; každá popisnost, každé přehánění by narušilo jemnou tkáň tvarů a zbožnosti…“ N. Vangeli, květen 2019, www.tanecnizona.cz

„…V naší době, která se, jakkoli stále zraňována a zraňující, dobírá k humanismu a toleranci, se tanec už delší dobu do chrámů vrací. Nemělo by nás to překvapovat; tanec, stejně jako modlitba, je směrovkou k extázi. (…)Taneční celek Záhory má – a nejen s ohledem na chrámové prostředí a náboženský syžet – vážné, neuspěchané tempo, respektující, samo sebou, vzkazy hudby. Dává prostor pro taneční expresi až po vzedmutý tragický závěr. Choreograf si ke spolupráci zvolil vstřícně senzitivní tanečníky..." N. Vangeli, www.tanecniaktuality.cz

Koproducent: Arcibiskupství pražské

Za podpory: TANEC PRAHA /PONEC-divadlo pro tanec, MK ČR, Studio ALTA, Studio Dance Perfect, Balada SITE

Poděkování:  Mons. Michael Slavík, Th.D., Mgr. Vladimír Koronthály, Aleš Hnízdil, Pavel Mašek, Ladislav Knotek, Mgr. Vladimír Kelnar, Karolína Šnajdrová, P. ThLic. Ing. Petr Vacík SJ, Yvona Kreuzmannová a Markéta Perroud (Tanec Praha z.ú.), ZUŠ Šimáčkova Praha 7, Jana Baladová, Vojtěch Brtnický, Jiří Jiráček, Lucia Kašiarová a Studio Alta, Lenka Ottová a Studio Dance Perfect.

světová premiéra: 17.4. 2019, Kostel sv.Mikuláše, Praha (Malá Strana)

Jak odtančit sto let a nezbláznit se z toho? Taneční kaleidoskop z dějin člověka, který může – ale nemusí – připomenout naše současné výročí. Čtyři různí tanečníci, čtyři odlišná těla, čtyři temperamenty a řada povědomých okamžiků. Historie v pohybu, tanec jako záznam paměti individuální i kolektivní. Inscenace, na jejímž počátku stála touha oslavit stoleté výročí vzniku republiky.

Koncept, choreografie, režie: Michal Záhora

Tvorba, interpretace: Josef Bartoš, Anna Línová, Zuzana Richterová, Michaela Suša

Dramaturgie: Marta Ljubková

Choreografická spolupráce: Honza Malík, Jana Vaníčková

Hudba: Carlo Natoli

Kostýmy: Zuzana Kubíčková

Scénografie: Peter Smetáček, Michal Záhora

Světelný design: Robert Štěpánek, Michal Záhora

Svícení: Lukáš Benda

Realizace a produkce: Honza Malík & Pulsar z.s.

PR: Karolína Šnajdrová

z tisku:

„…Výročí nelze upřít jistotu s jakou se mu daří zachytit a zhmotnit absurditu s proběhlými lety neoddělitelně spjatou…“  Zuzana Rafajová, 1.11.2018, www.operaplus.cz

„…Záhora sáhl po humoru, což pro něj není typické. S ironií ztvárnil absurditu doby (…) Vzniklo dílo, které za řeč určitě stojí…“ Jana Návratová, 5.11.2018, www.tanecniaktuality.cz

Koproducenti: TANEC PRAHA /PONEC-divadlo pro tanec, Praha; K-klub, Jičín

Vytvořeno s finanční spoluúčastí: Hl.m.Praha, MK ČR, město Jičín City

Za podpory: Studio ALTA, Studio Dance Perfect, Czech Tourism-Společné století, Balada SITE

Poděkování:  Yvona Kreuzmannová a Markéta Perroud, technický a produkční tým divadla Ponec, Lucia Kašiarová a Studio ALTA, Lenka Ottová a Studio Dance Perfect, Lenka Vacková a K-klub v Jičíně, Jan Szucs, Josef Záhora, Jana Baladová, Marie Faruzelová, Jakub Vrbík, Ondřej Kačer, Patrik Balonek, Matěj Sláma, Jirka Jiráček, Vojta Brtnický, Lukáš Bajer (projekt ČS100), Zdeněk Vejvoda, Renata Johnová, Zuzana Rejchová, Evženie Brabcová, Kateřina Stupecká, Nora Sopková

Světová premiéra: 28.10. 2018, PONEC-divadlo pro tanec, Praha

Mimopražská repríza: 7.11. 2018, Masarykovo divadlo, Jičín

Jediné uvedení se konalo u příležitosti 100 let republiky: 29. 9. 2018, Galerie Klatovy/Klenová (sýpka)

Choreograf Michal Záhora se pro výjimečnou příležitost oslav české státnosti spojil s P.ThLic. Ing. Petrem Vacíkem, aby skrze taneční obrazy a mluvené slovo provedli poutníky introspektivní cestou vnější krajiny do krajiny vnitřní, posvátné. Na české umělecké scéně ojedinělé tanečně-výtvarné dílo bude také tvůrčím setkáním umělců Aleše Hnízdila, Terezy Buškové, Mariany Novotné, Carla Natoliho a jedenácti profesionálních tanečníků spolu se studenty Duncan Centre.

Námět, režie, choreografie: Michal Záhora

Tvorba a tanec:  Helena Arenbergerová, Branislav Bašista, Lenka Kniha Bartůňková, Dagmar Chaloupková, Radim Klásek, Dora Sulženko Hoštová, Tereza Krejčová, Pavel Mašek, Nikola Němcová, Anna Šefrnová, Jana Vaníčková a studenti 4. a 5. ročníku Konzervatoře Duncan centre (Tereza Blahušová, Adéla Červová, Lucie Gabčová, Tereza Holubová, Kateřina Jabůrková, Šimon Klus, Adam Kmenta, Jakub Kolpek, David Králík, Anna Kroupová, Žaneta Musilová, Barbora Ptáčková, Pavla Řezníčková, Šárka Říhová, Klára Stiborová, Jolana Šturmová, Ester Trčková)

Scénář, promluvy: P. ThLic. Ing. Petr Vacík SJ

Zajištění koně: Tereza Dagoury, Antonia Sabathilová

Kostýmy a výtvarné řešení: Tereza Bušková, Mariana Novotná

Scénografie a objekty: Aleš Hnízdil

Hudba: Carlo Natoli, Tomáš Procházka

Zvuk: Eva Hamouzová, František Sýkora

Idea, realizace díla a produkce: Honza Malík, Petra Štěpánová & Pulsar z.s.     

PR: Karolína Šnajdrová, Petra Štěpánová        

 z tisku:

"...nevšední zážitek!" Hana Jakubčíková Sádlíková, 3.10.2018, www.novinky.cz

"Málokdy se v plenéru podaří vytvořit projekt, ve kterém jsou spolu umělci i diváci aktéry jedinečné události. Risk nepřijetí, jejž na sebe vzala Slavnost, se proměnil v nepřenosnou zkušenost, která v účastnících rezonuje i v dalších dnech. (...) Taneční pouť krajinou, jíž se účastnilo kromě 30 tanečníků 250 diváků, skutečně bez výhrady naplnila to, co slibovala v názvu..."  Kristýna Boháčová, 15.10.2018, www.chrisnet.eu

Koproducent: Galerie Klatovy/Klenová

Za podpory: Ministerstvo kultury ČR, Město Klatovy, Mileta a.s., Konzervatoř Duncan centre, TANEC PRAHA/PONEC-divadlo pro tanec, Johan z.s./Moving Station Plzeň, DEPO2015, Czech Tourism – Společné století

Poděkování: Hana Kristová a Galerie Klatovy/Klenová, Václav Chroust, grant město Klatovy, Yvona Kreuzmannová a Markéta Perroud, Tomáš Procházka, Konzervatoř Duncan centre, Roman Černík a Johan z.s., DEPO2015, Stanislav Císař a Mileta a.s., Lukáš Bajer (projekt ČS100), Jiří Tománek, Tomáš Novický, Hana Boříková, Jiří Kunc, Roman Pekař, Andrea Totzauerová, Jana Baladová,Vladan Babický, Jakub Vrbík, Vít Štaif, Vojta Brtnický, Bára Miková, Lukáš Houdek, Zuzana Rejchová, penzion U Jandů Úborsko

Havran krouží nízko nad propastí, temnotu jistí a nad ním sokol v protikruhu, se sluncem v zádech…V prostoru mezi jejich těly, plyne vertikálně astrální čas. Dole tma, nahoře jas. Hudba otáčí klíčem těla…brána je nehmotná.

Námět, choreografie, tanec: Michal Záhora

Violoncello: Petr Šporcl

Scénář, hudební koláž, film, světelný design, režie: Jan Komárek

Hudba: Johann Sebastian Bach, Petr Hejný, György Ligeti, Ondřej Štochl

Kostýmy: Zuzana Kubíčková

Zvuk: Eliška Bejčková nebo Jan Trojan

Kurátor projektu a produkce: Honza Malík & Pulsar z.s.

Asistentka projektu: Karolína Šnajdrová

Sólový koncert pro violoncello, který je koncipován jako duet mezi zvukem a obrazem, mezi interpretem a tanečníkem. Hudba je zde pevným bodem v prostoru. Je inspirací a pocitovým průvodcem při setkání vynikajícího interpreta Petra Šporcla s choreografem Michalem Záhorou, v režii tvůrce pohybových projektů Jana Komárka.

Hudba je hodně emočně nabitá. Klíčem ke vstupu do prostoru imaginace je Bachovo Preludium C dur, kterým se přes lyrickou Sonátu pro vioncello György Ligetiho, otevírá vhled do enigmatického světa tónů dvou současných skladatelů, Ondřeje Štochla (Tetralog) a Petra Hejného (Metal sonáta).

z tisku:

„…Koncert pro NI v podání instrumentalisty P.Šporcla a tanečníka M.Záhory je zážitek. Už entrée je nesmírně sugestivní. (…) Záhora ovládá své tělo dokonale, dokáže jím tvořit objekty, obrysy věcí, symboly, rejstřík jeho pohybové imaginace nemá hranice…“ Mária Uhrinová, Tvar 21/2018

„…nevšední zážitek!“ Hana Galiová, 27.3. 2018, www.tanecniaktuality.cz 

„90% (…) manifest dekadence!“ Nina Vangeli, 10.4. 2018, www.operaplus.cz

 „ …jméno režiséra Komárka není divákům neznámé. Stojí poněkud mimo trendy. Je umanutý svou výlučnou představou krásy. Momenty krásy jsou pro něj zabarveny určitou deformací, která onu krásu zvýrazní, a jednak se do nás bolestně zaryje, což náš prožitek ještě prohloubí (…) Záhora vniká do prostoru znepokojivým způsobem. Okamžitě chápeme, že je v tom cosi šíleného. Celou svojí figurou, změnou pohlaví,  nezvyklým oblečením, a tedy i příslušným tanečním chováním přímo ztělesňuje jakýsi manifest dekadence.“ Nina Vangeli, 6.4. 2018, ČRo3-Vltava, pořad Mozaika

Koprodukce: Za Trojku

Vznik podpořili: Hl. m. Praha, Ministerstvo kultury ČR, Kartell + Konsepti, Limpid Works s.r.o., BaladaSITE

Poděkování: Petr Hejný, Ondřej Štochl, Magda Danel, Markéta Kozinová, Lenka Dohnalová, Berrak Yedek, Jan Trojan, Zuzana Rejchová, Tomáš Pálka, Karin Militká, Lucie Konopiská, Jana Baladová, Evženie Brabcová, Jakub Vrbík, Andrea Miltnerová, Aneta Nosková, Lenka Fučíková, Ondřej Kačer, Simon Todorov, Václav Hejduk, Jirka Jiráček, Vojta Brtnický, divadlo Alfréd ve dvoře  

Světová premiéra: 21.3. 2018, Atrium na Žižkově, Praha

PROGRAM  KONCERTU 

Johann S. Bach: 3 Suita C dur Prelude (3:19)

György Ligeti: Sonata for Cello solo (7:14)

Ondřej Štochl: Tetralog (15:48)

Petr Hejný: Metal sonáta (11:48)

Člověk jako mimořádně složitý a nejkomplexnější výtvor vesmíru. Jsme vesmírní běžci, naše těla jsou stvořena z hvězdného prachu. Náš zdroj stále živý a pulsující, vesmírný maják, místo, ze kterého jsme původně vzešli – Pulsar.

Námět, choreografie: Michal Záhora

Tvorba: Jitka Čechová, Michal Heriban, Sára Koluchová, Tereza Krejčová, Nikola Němcová, Roman Zotov-Mikshin

Tanec: Jitka Čechová, Tereza Krejčová, Nikola Němcová, Michal Záhora, Roman Zotov-Mikshin

Umělecká konzultace: Kateřina Stupecká

Kostýmy: Zuzana Kubíčková

Hudba: Carlo Natoli /It/

Světelný design: Prokop Vondruška, Robert Štěpánek

Foto: Lucie Konopiská, Vojtěch Brtnický

Kurátor projektu, asistent choreografa a produkce: Honza Malík & Pulsar z.s.

z tisku:

„…vesměs mladí tanečníci dostali výjimečnou příležitost a nepromarnili ji. Splnili choreografovi nároky tvarové, pobývali spolu na jevišti v propojení, byli umělecky ukáznění a lnuli s pochopením k obsahu díla. Unesli kolektivní práci i sólové výstupy. Tančí jako napůl omámeni. Jejich pohledy směřují hluboko dovnitř nebo daleko do vesmíru. Oni vlastně netančí, tanec se jim stává silou jejich lehkosti, bytostným neklidem atomů, kterými v omezeném nekonečnu jsou. První část choreografie můžeme chápat jako přípravu na zasvěcení, kterým bude let do vesmíru, do hlubší reality, než je hmota. Druhá část vytváří iluzi letu vesmírem, přesvědčivou chvílemi opojnou. Opojnou proto, že sny o letu, a navíc o letu vesmírem, patří k těm nejzažranějším v lidském vědomí...“ Nina Vangeli, 18.4. 2017, Divadelní Noviny

 „Bílá na černé má mysteriózní symboliku sama o sobě. Tento vizuální aspekt scénického zpracován je v kostýmech i light designu podle očekávání doplněn a podpořen ambientně laděnou hudbou vzniklou stejně jako v minulých Záhorových dílech, přímo pro choreografii. Dlouhodobé fungování tvůrčího tandemu Záhora/Natoli je bezesporu zhodnoceno ve vzájemné propojenosti hudby, pohybu a ideje jako velká deviza konečného výsledku, jehož poslání zcela jistě překračuje hranice běžné taneční inscenace vzniklé v konvenčnosti umělecké divadelní produkce.“ Zuzana Smugalová, 22.3. 2017, www.operaplus.cz 

„Pětice tanečníků, je naladěna na stejnou vlnu, a tak jejich koncentrace, spolupráce a energie vytvářejí pocitově silný dojem. K tomu bezpochyby přispívá výborné sladění všech složek, ať jde o light design, tak hudební, či spíše zvuková stránka.“ Jana Soprová, 3.4. 2017, www.scena.cz 

„Jsou umělecká díla, z nichž prýští emoce a fyzično, které je v hledišti téměř hmatatelné. Pulsar Michala Záhory je jiný. Metafyzický. Nehmotný. Má charakter meditativního rozjímání, oblaží vaši mysl tak, že odcházíte z divadla s podivným pocitem lehkosti lidského bytí.“ Daniela Machová, 22.3. 2017, www.tanecniaktuality.cz 

Koprodukce: Tanec Praha/Ponec-divadlo pro tanec, Johan z.s./Moving Station, Plzeň

Vznik podpořili: Hl.m. Praha, Ministerstvo kultury ČR, Studio ALTA, Konzervatoř Duncan centre, BaladaSITE

Poděkování: Sára Koluchová, Romana Lisnerová, Roman Černík, Petra Štěpánová, Petr Beránek, Yvona Kreuzmannová, Markéta Perroud, Alena Brožová, Kateřina Kavalírová, technický a produkční tým divadla Ponec, Lucia Kašiarová, Kateřina Stupecká, Jana Baladová, Jakub Vrbík, Jirka Jiráček, Evženie Brabcová, Hana Součková, David Břinčil, Štefan Bugi Tóth, Karin Militká, Vít Štaif, Vojta Brtnický, Lenka Jíšová, Petr Vacík, Dagmar Chaloupková, Andrea Lamešová, Braňo Bašista, Marek Menšík, Michal Vaniš, Jan Komárek

Světová premiéra: 19.3. 2017 PONEC-divadlo pro tanec, Praha

Mimopražská premiéra: 21.3. 2017 Moving Station, Plzeň

-nacházející se ve stavu ztráty-

Na začátku byli skuteční lidé - účastníci workshopu - jejich dopisy blízkým, a v dopisech to, co mají nejvíce na srdci, nebo to nejdůležitější, co jim nestihli říci. Jednotlivé hlasy pisatelů se propojují, prolínají, vrství. Tato polyfonie autentických zpovědí zpracovaných pomocí metody verbatim do jednolitého textu, vyzývá tanečníka k dialogu. V projevech přiznané slabosti balancuje mezi zavržením a smířením, snaží se pochopit to, co udává směr v životě každého z nás, objevuje vnitřní prostor člověka.

nominace Výroční ceny Opery Plus 2016: nejlepší taneční výkon a nejlepší choreografie

Námět, choreografie, tanec: Michal Záhora

Tvůrčí spolupráce: Tereza Krčálová

Hudba: Carlo Natoli /It/

Hudební a zvukový střih: Philippe Leforestier /Fr-Cz/

Hlas: Honza Malík (česká verze) nebo Howie Lotker /Ca-Cz/ (anglická verze)

Světelný design: Robert Štěpánek

Asistent choreografa a produkce: Honza Malík & Pulsar z.s.

Projektový dobrovolník: Adéla Kaderová

Mezinárodní manažer realizace: Lenka Flory /It-Cz/

z tisku:

100% ! Lucie Kocourková, 18.9. 2015, www.operaplus.cz 

„…Velmi intimní sólo je precizně interpretováno pohybově. (…) V práci s tempem a distribucí informací v neustále se měnící fikcí si DEVOID zadá s těmi nejlepšími dramaturgickými experimenty a v lecčems je překonává. V inscenaci se nepřeklenuje pouze vyprávění a herecká akce, ale také emociální intenzita.“ Martin Macháček, říjen 2015, Taneční Zóna

„…DEVOID jistě překvapí, ale mile. Je lidský, srozumitelný a dovede zasáhnout.“ Daniela Machová, 13.10. 2015, www.tanecniaktuality.cz

Koproducent: Tanec Praha/PONEC-divadlo pro tanec 

Za podpory: NANOHACH z.s., Ministerstvo kultury ČR, Konzervatoř Duncan centre, Balada SITE

Představení vzniklo za podpory a v rámci projektu Be SpectACTive! - CapoTrave/Kilowatt Sansepolcro (It), Bakelit Multi Art Center Budapest (Hu), B-51 Ljubljana (Sl), Domino Zagreb (Hr), LIFT London (Uk), Tanec Praha (Cz), Teatrul National Radu Stanca Sibiu (Ro), York Theatre Royal (Uk).

Spolufinancováno programem Kreativní Evropa Evropské Unie.

Zvláštní poděkování všem účastníkům tvůrčí rezidence a dílny, v Sibiu: Cristina Gogârlă, Lucian Bădulescu, Emanuel Antonescu, Bogdan Tălmaciu, George Ciucă, Ștefania Denisa Lupu, Sergiu Argeșanu, Daiana Mădăras, Ștefania Marola, Denisa Caian Pintiuță, Geraldina Basarab, Rodica Mărgărit, Renate Nica, Gabriela Neagu, Dana Lăzărescu, Dana Taloș; v Sansepolcro: Gilda Foni, Barbara Carracini, Samuel Webster, Silvia Bastianelli, Andreina Santaterra, Chicco Beni, Nicoletta Chiasserini, Silvia Palmi, Rosalia Karlino, Anna Martinelli, Roberta Bini, Stefania Tacconi, Martina Corsini, Francesca Rosini

Poděkování: Hana Součková, Francesco Montagner, Duta Dan Mircea, Vicentiu Rahau, Costin Chesnoiu,  Michele Rossi Flenghi, Nicola Mancini, Luca del Pia, Luca Ricci, Lenka Flory, Prokop Souček, David Mencl, Adéla Kaderová, Yvona Kreuzmannová, Markéta Perroud, Jitka Hradilková, Ponec-divadlo pro tanec/Tanec Praha z.s., Zuzana Sýkorová, Mirek Klimeš a Duncan Centre Conservatoire, Vojtěch Brtnický, Jana Baladová, Petra Kubíčková, Michaela Raisová, Lukáš Houdek, Petr Krpal, Jirka Jiráček.

Světová premiéra: 19.7. 2015, Kilowatt Festival, Sansepolcro /It/

Česká premiéra: 16.9. 2015, PONEC-divadlo pro tanec, Praha

„Tím posledním tajemstvím je sám člověk. Kdyby někdo zvážil slunce na vahách, změřil fáze měsíce a zmapoval hvězdy sedmi nebí, stále zbývá on sám. Kdo může spočítat oběžnou dráhu své vlastní duše?"  Oscar Wilde

Taneční diptych zobrazující neustálý pohyb duše. Ta osciluje mezi peklem a nebem v nekonečném koloběhu zrání. 

Michal Záhora byl za výkon v představení nominován na Cenu Thalie 2015.

Námět, choreografie: Michal Záhora

Tvorba a tanec: Dagmar Chaloupková, Radek Bohata, Michal Záhora

Hudba: Carlo Natoli /It/

Scénografie, světelný design: Jan Komárek

Kostýmy: tvůrčí kolektiv

Návrh kostýmů a realizace: Pavel Křivánek, Hana Prokopová

Svícení: Jiří Hajdyla nebo Robert Štěpánek

Kurátor projektu a produkce: Honza Malík & Pulsar z.s.

z tisku:

„…mužský duet je naprosto výjimečný, objevná choreografie. (…) Jako choreograf vytváří Záhora zcela originální, neotřelý taneční a tělesný materiál. Není tu jediného patanečního klišé.“  Nina Vangeli, 9.12. 2014, Divadelní Noviny

„…choreografie má brilantní stavbu založenou na protikladech, ať už pohybových nebo světelných a zcela tak vychází vstříc svému názvu. Každá věc tu má svého partnera, doplnění či protiklad. Mimořádně vydařená je tu práce se světlem a souhra hry světel/stínů s tanečníky je jednou ze silných stránek představení.“  Jakub Novák, 5.11. 2014, Taneční Zóna

Koprodukce: Tanec Praha/Ponec-divadlo pro tanec, Baroko v Čechách/kaple Nečtiny

Vznik podpořili: NANOHACH z.s., Hl.m. Praha, Ministerstvo kultury ČR, Konzervatoř Duncan centre, Studio Dance Perfect, Balada SITE

Poděkování: Hana Součková, Petr Vacík a exerciční dům v Kolíně, Bollow Gym v Kolíně, Jitka Hradilková, Markéta Perroud, Yvona Kreuzmannová, produkční a technický tým divadla Ponec v Praze, Hana Prokopová, Lukáš Šafář, Petr Opavský, Roman Žebro Pekař a Marek Naglmüller (kaple Nečtiny), Lenka Ottová (Studio Dance Perfect), Renata Johnová, Konzervatoř Duncan centre.

I.premiéra: 17.10. 2014 Kaple sv.Anny, Nečtiny u Plzně

II.premiéra: 27.10. 2014 PONEC-divadlo pro tanec, Praha

Sloupec 2